Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Antagonisté androgenních receptorů jsou léky blokující účinky androgenů (mužských pohlavních hormonů) tím, že se vážou na androgenní receptory. Antagonisté androgenních receptorů se řadí mezi antiandrogeny a užívají se například při léčbě karcinomu prostaty. Konkrétním příkladem je enzalutamid. Viz také antagonista, androgenní receptory.

Androgenní receptory jsou hormonální receptory, které mají schopnost vázat androgeny (což jsou např. mužské pohlavní hormony). Androgenní receptory se nacházejí především v buňkách mužských pohlavních orgánů, v některých dalších typech tkání a také v některých nádorových buňkách. Například u zhoubných nádorů prostaty se androgeny vážou na androgenní receptory uvnitř nádorových buněk, což způsobuje další růst nádoru. Viz také androgeny, receptor.

Intermitentní androgenní deprivace je jeden z mnoha způsobů léčby karcinomu prostaty. Spočívá v androgenní deprivaci (ADT), která je však podávána přerušovaně, nikoli nepřetržitě (kontinuálně). Pro některé muže v karcinomem prostaty je intermitentní androgenní deprivace vhodnější než nepřerušovaná (kontinuální) ADT. Viz také intermitentní, androgeny, androgenní deprivace.

Androgenní deprivace, androgen deprivační terapie neboli ADT (zkratka pochází z anglického názvu androgen deprivation therapy) je léčba, která potlačuje nebo blokuje produkci nebo působení mužských pohlavních hormonů. Toto „vysazení“ hormonů lze provést jedním ze dvou různých způsobů, jejichž účinky jsou srovnatelné: farmakologická kastrace – spočívá v užívání léků (abirateron plus prednison nebo prednisolon, po předléčení docetaxelem), chirurgická kastrace – spočívá v chirurgickém odstranění varlat (orchiektomie). Androgen deprivační terapie se používá například u některých pacientů s karcinomem prostaty. Mužský pohlavní hormon testosteron totiž způsobuje rychlejší růst a dělení buněk prostaty, zvláště pak nádorových buněk (jsou-li ve tkáni prostaty přítomny). Androgenní deprivace může snížit hladinu testosteronu, a tím zpomalit růst nádoru. Viz také androgeny.

Maximální androgenní blokáda je léčba, která „maximálně“ (tj. prakticky úplně) blokuje působení androgenů (mužských pohlavních hormonů) v těle. Toho lze dosáhnout kombinací antiandrogenní léčby a androgenní deprivace, tedy: antiandrogenní léčba + chirurgické odstranění varlat (orchiektomie), antiandrogenní léčba + tzv. farmakologická kastrace (spočívající v užívání léků). Výsledkem je, že androgeny (zejména testosteron) již prakticky nemohou působit na tkáň prostaty. Maximální androgenní blokáda může zastavit růst karcinomu prostaty, proto se někdy používá v léčbě tohoto zhoubného nádoru. Viz také androgeny, antiandrogenní léčba, androgenní deprivace.

Antagonisté alfa-adrenergních receptorů je jiný název pro alfa-blokátory.

Antagonisté beta-adrenergních receptorů je jiný název pro beta-blokátory. Viz také antagonista, receptor.

Antagonisté estrogenových receptorů jsou léky blokující účinky estrogenů (ženských pohlavních hormonů) tím, že se vážou na estrogenové receptory. Antagonisté estrogenových receptorů se řadí mezi antiestrogeny a užívají se například při léčbě karcinomu prsu. Viz také antagonista, estrogenové receptory.

Antagonisté leukotrienových receptorů je jiný název pro antileukotrieny. Viz také antagonista, receptor.

Endocytóza zprostředkovaná receptorem neboli RME (zkratka pochází z anglického názvu receptor-mediated endocytosis) je jedním ze tří základních typů endocytózy, tj. „pohlcení“ nějakého materiálu směrem dovnitř buňky. Při RME buňka pomocí své plazmatické membrány pohlcuje hormony, proteiny, metabolity, v některých případech i viry. Na rozdíl od fagocytózy je však RME vysoce selektivní, tzn. do buňky mohou tímto způsobem vstoupit pouze látky, které se předtím navážou na konkrétní receptor. Obrázek: Tři typy endocytózy (zleva doprava): fagocytóza, pinocytóza, endocytóza zprostředkovaná receptorem. (Zdroj: LadyofHats, Public domain, via Wikimedia Commons) Viz také endocytóza, receptor.